Základní genealogické pojmy

V této rubrice najdete vysvětlení základních genealogických pojmů, se kterými se každý rodopisec setkává:

Rodokmen

Nejjednodušší genealogický výstup, který uvádí předky výchozí osoby (tj. tzv. střena) pouze po otcovské linii. Sleduje tedy pouze mužské předky – otce, děda, praděda atd., přičemž o manželkách jsou uvedeny pouze základní informace (jméno, životní data). Jedná se tak o genealogický výstup, který sleduje jen určitou část předků výchozí osoby - střena.  

V současné době je možné rodokmen ztvárnit na počítači pomocí  nejrůznějšího specializovaného softwaru např.  Ancestry nebo přímo na intenetové síti na serverech jako je např.www.myheritage.cz

rodokmen s

 Schématická ukázka rodokmenu

Vývod

Nejpoužívanější forma genealogického výstupu, patří však mezi ty složitější. Zahrnuje totiž všechny předky výchozí osoby (střena), tj. rodiče, prarodiče, praprarodiče atd.. Při vytváření vývodu se tak postupuje zpět do minulosti po všech jeho liniích, a to jak mužských, tak ženských. Vývod bývá často zobrazován v podobě "stromu", kdy je výchozí osoba umístěna v jeho kořenech a její předci se od ní rozvíjejí do koruny. 

V případě, že byly pečlivě vedeny matriční knihy, je možné vývod vypracovat až do 17. století.  Pravděpodobnost úspěchu výzkumu tak závisí především na existenci, komplexnosti a dostupnosti archivních fondů.

Vývod se zpracovává tzv. "na generace", máme pak vývody:

  • 4 generační – tj. vývod z 8 předků,
  • 5 generační – tj. vývod ze 16 předků,
  • 6 generační – tj. vývod ze 32 předků,
  • 7 generační – tj. vývod ze 64 předků,
  • 8 generační – tj. vývod ze 128 předků, atd.

rodokmen s

 Ukázka zdobné formy vývodu hraběte Desfours-Walderode

 

Rozrod

Nejkomplikovanější forma genealogického výzkumu, obsahuje potomky výchozí osoby (výchozího manželského páru), tedy osoby, které mají společného předka. Přitom existují dva způsoby vytváření rozrodu:

  1. sledování jednoho příjmení, "strom" v takovém případě zahrnuje pouze potomky synů nebo nemanželské potomky dcer.
  2. sledování potomků synů i dcer, bez ohledu na příjmení.

Rozrod tak poskytuje přehled o genealogických vazbách v rámci rodu. Jeho zpracování je však časově velmi náročné, může totiž obsahovat i několik tisíc osob. 

Rozrod bývá často zpracován v podobě "stromu", kdy výchozí osoba ( manželský pár) je uveden v kořenech nebo na kmeni a jednotlivé rodiny se rozvíjejí do větví.

Rozrod si v minulosti nechávali vyhotovovat zástupci šlechtických rodů, aby tak prokázali společného (často mýtického) předka, "praotce rodu",  k němuž se hlásí, např.  Drslavici (páni z Rýzmberka, z Dobrušky, z Opočna, Černínové z Chudenic, atd.), Vítkovci (páni z Rožmberka, z Hradce, z Landštejna, ze Stráže, z Ústí) Bludovci (pání ze Šumvaldu, ze Žerotína), Markvartici (pání z Vartenberka, z Valdštejna, z Lemberka, z Michalovic, ze Zvířetic), Ranožírovci (z Budče, Pražmové z Bílkova) a další...

rodokmen s

 Ukázka rozrodu pánů z Dobrušky a z Opočna (Drslavici)

 

Ukázky matričních zápisů

rodokmen s

 19. století

 

rodokmen s

 18. století

 

rodokmen s

 17. století

 

Najdete nás na Facebooku